Keto dieta – co jíst a čemu se vyhnout

Zvažujete, že se pustíte do ketonové diety, ale pořád váháte? Není to jen další dieta, při níž budete hladovět a většinu potravin budete mít zakázanou? Co třeba oblíbený čedar, nebo banány? Pojďme se podívat, jaké potraviny je vhodné při keto dietě konzumovat, a kterým se raději vyhnout. Zjistíte, že hladovět rozhodně nebudete! Sladkostem a ovoci dejte červenou Asi není žádné překvapení, že v případě proteinové diety budete muset vynechat veškeré sladkosti a sladké nápoje, a to včetně 100% džusů. Vyhněte se čokoládě, zákuskům, slazeným limonádám a dalším cukrovinkám. Stopku dejte i ovoci. Je sice zdravé a plné vitamínů, ale zároveň obsahuje vysoké množství sacharidů. A ty nechceme! Alkoholu se zkuste vyhnout Na rozdíl od cukrovinek, není alkohol v malém množství pro tělo nijak škodlivý. Naopak. Malé množství alkoholu každý den mu dokonce prospívá. Čemu ovšem neprospívá je naše hubnutí. Alkohol obsahuje poměrně vysoké množství zbytkového cukru, a navíc způsobuje degradaci svalové hmoty. A tu tělu chceme naopak nechat. V průběhu ketonové diety se alkoholu spíše vyhýbejte Koření ano, ale opatrně Při výběru vhodného koření si dávejte pozor. Pečlivě čtěte obaly kořenících přípravků, budete často překvapeni. Některé druhy kořenících směsí totiž obsahují velmi vysoké množství cukrů a nezdravých tuků. Naopak solí, v přiměřeném množství do 5 g…

Jak nejlépe doplnit bílkoviny

Na úvod je dobré si říci, k čemu jsou bílkoviny neboli proteiny dobré. Bílkoviny jsou jednou ze tří základních živin, kterou náš organismus bezpodmínečně potřebuje pro správnou funkci. Nejsou důležité pouze pro růst svalů, jak většinu z nás ihned napadne. Jsou důležité například i pro tvorbu imunitních látek nebo enzymů. Kde bílkoviny najdete?Potraviny, kterými bílkoviny s jistotou doplníme, jsou například bílek, tvaroh, sýry, tofu nebo libové maso. Spousta z nás si myslí, že když přijmeme například 100 gramů masa, přijmeme tedy 100 gramů bílkovin. Není tomu tak. Potraviny, které označujeme jako zdroj bílkoviny, obsahují mezi 12-20 procenty této živiny. Takže například sto gramovým stejkem přijmeme kolem dvaceti gramů bílkovin. Kolik bílkovin potřebuji? Denní potřeba bílkovin je okolo 1 gramu bílkoviny na 1 kilo vaší váhy. Šedesáti kilová žena tedy potřebuje cca 60 gramů bílkovin na den. Pro lepší představu, tato žena by měla přijmout 30 gramů bílkoviny v jednom 150ti gramovém kuřecím steaku, dalších 20 gramů bílkovin z jedné mozzarelly a zbylých 10 gramů z  jiných potravin s nižším obsahem bílkovin jako například přílohy nebo pečivo. Zeleninou a ovocem bílkoviny příliš nedoplníme. Pokud ale hubnete nebo posilujete, potřebujete bílkovin o něco více, proto spousta z nás sáhne po proteinovém koktejlu, aby nad doplněním bílkovin…

Nedělejte v ketóze zbytečné chyby!

Ten, kdo se o ketonovou dietu a ketózu trochu zajímá, určitě dobře ví, že úhlavním nepřítelem tohoto způsobu stravování jsou sacharidy. To znamená žádně přílohy, pečivo, ovoce, žádné džusy, pivo a vůbec nic sladkého (pokud není slazeno umělým sladidlem). Příjem sacharidů by v denním jídelníčku neměl překoročit 50 g. Někomu se toto množství zdá jako dostatečné, tedy nic nezvládnutelného, ale je třeba si uvědomit, že každá potravina obsahuje malé množství sacharidů. Zelenina se také počítá! Zelenina, by především z důvodu správného trávení měla tvořit značnou část takového jídelníčku. Denně by jí člověk měl přijmout okolo půl kila, což odpovídá zhruba 20 g sacharidů, tedy téměř polovině přijmu. Navíc pozor – není nejvhodnější připravit si večer půlkilovou mísu zeleninového salátu a sníst jí najednou. Raději se zeleninu rozvrhněte alespoň do dvou denních porcí. 20 g sacharidů rozdělených do dvou porcí po deseti, oproti 20 g sacharidů najednou představuje menší riziko narušení ketózy. Proteinový neznamená vždy nizkosacharidový! Pozor si dejte pří výběru potravin, které jsou označené jako proteinové nebo bílkovinné. Obsah bílkovin sice bude vyšší, ale neznamená to, že obsah sacharidů bude nízký. Naučte se číst v nutričních hodnotách takových potravin. Až Vás přepadne hlad na cestách nebo během nakupování nepřipravené, tyto…

Ketonová dieta neškodí zdraví, naopak. Za jejím vznikem stojí špičkoví lékaři a mnohaletý výzkum

Za otce bílkovinných diet je všeobecně považován Američan Dr. Blackburn, profesor na Harvardově Univerzitě, který již v roce 1973 formuloval protokol Protein Sparing Modified Fast („bílkoviny šetřící modifikovaný půst“), kterým byl položen základ proteinových diet. Země, ve kterých probíhaly nejrozsáhlejší studie s bílkovinnými dietami a kde jsou dnes nejrozšířenější, jsou – vedle USA – také Francie a Kanada. Přísun dostatečného množství kvalitních bílkovin, za současné redukce přísunu cukrů a tuků, vede ve zdravém organismu k navození zvláštního metabolického stavu, v jehož důsledku : dochází k redukci hmotnost převážně na úkor tukové tkáně je takřka stoprocentně chráněna svalová tkáň jako zdroj energie, většina lidí nemá v průběhu diety pocit hladu, zhruba třetina klientů má v průběhu diety velmi dobrou, někdy až mírně euforickou náladu. V současnosti je proteinová dieta jednou z nejčastěji využívaných způsobů redukce hmotnosti, ke které se přiklání velká řada nutričních specialistů i lékařů.   JAK PROBÍHÁ PROTEINOVÁ DIETA? Proteinová (neboli bílkovinná, či ketonová) dieta je založena na pravidelném, vyváženém a speciálně navrženém stravovacím programu, který je rozdělen do tří fází. Každá fáze představuje specifický jídelníček. Pro každou fázi je také typický seznam povolených a zakázaných potravin a jejich doporučené množství.  Délka proteinové diety je individuální v závislosti na tom, jaký je váš zdravotní stav, jakých výsledků chcete skrze ni dosáhnout a také na tom, jak pečlivě budete dodržovat navržený program.  5 DŮVODŮ, PROČ VSADIT NA…

Proteinová dieta představuje v současnosti jednu z nejefektivnějších metod redukce hmotnosti

Funguje na principu rychlého úbytku tělesného tuku bez nežádoucí ztráty svalové tkáně, úbytku energie či jo-jo efektu. HISTORIE A PRINCIP PROTEINOVÉ DIETY Za otce bílkovinných diet je všeobecně považován Američan Dr. Blackburn, profesor na Harvardově Univerzitě, který již v roce 1973 formuloval protokol Protein Sparing Modified Fast („bílkoviny šetřící modifikovaný půst“), kterým byl položen základ proteinových diet. Země, ve kterých probíhaly nejrozsáhlejší studie s bílkovinnými dietami a kde jsou dnes nejrozšířenější, jsou – vedle USA – také Francie a Kanada. Přísun dostatečného množství kvalitních bílkovin, za současné redukce přísunu cukrů a tuků, vede ve zdravém organismu k navození zvláštního metabolického stavu, v jehož důsledku : dochází k redukci hmotnosti převážně na úkor tukové tkáně je takřka stoprocentně chráněna svalová tkáň jako zdroj energie většina lidí nemá v průběhu diety pocit hladu zhruba třetina osob má v průběhu diety velmi dobrou, někdy až mírně euforickou náladu V současnosti je proteinová dieta jednou z nejčastěji využívaných způsobů redukce hmotnosti, ke které se přiklání velká řada nutričních specialistů i lékařů.   JAK PROBÍHÁ PROTEINOVÁ DIETA? Proteinová neboli bílkovinná či ketonová dieta je založena na pravidelném, vyváženém a speciálně navrženém stravovacím programu, který je rozdělen do tří fází. Každá fáze představuje specifický jídelníček. Pro každou fázi je také typický seznam povolených a zakázaných potravin a jejich doporučené množství.  Délka proteinové diety je individuální v závislosti na tom, jaký je váš zdravotní…